PHOTOGRAPHY & ART              DIARYnebo-li takto dopadá furiosa...              ARCHIV

Nechutně otravný úvodní článek

29. ledna 2011 v 21:27 | furiosa |  Diary.
Zdravím Vás.
Víte, nerada praktikuju takové ty úvodní proslovy či články, možná také proto, že mají za úkol vytvořit na čtenáře co největší dojem. Já si sice nekladu příliš velké naděje, že by někdo dokázal pochopit spletilost mých myšlenkových pochodů, ale jednoduše jsem nedokázala neoxidovat na nějakém osamoceném místečku ve spárech nekonečné internetové sítě. Baví mne sledovat a číst nechápavé vyjadřování mého okolí na mé šílené nápady a názory.


Tudíž co bych mohla napsat o své maličkosti? Ztřeštěná - mamka mi s radostí říká praštěná, nenormální, snivá. Nemám ráda lidi, kteří se přetvařují a neříkají nic narovinu - někdy, když sleduju měnící se vztahy v naší třídě, si vážně ťukám na čelo, když jsou dvě holky, na oko se tváří jako nejlepší kamarádky, ale pak se v šatnách navzájem pomlouvají.

Zbožňuju umění - výtvarné a psané, které se v poslední době stalo hlavním východiskem z reality. Budu se také hlásit na uměleckou školu, tajně doufám, že se mi můj sen splní; odpusťte mi tu sentimentalitu. Kvůli tomu mám však poslední dobou skutečně hodně na spěch a lehce nestíhám. Naštěstí však existují noci.

Nerada se podřizuju, nerada jsem do něčeho nucena. Doslova nenávidím veškerá pravidla, která mne svazují. Leonardo da Vinci jednou řekl, že umělec by měl být osvobozen od všech stupidních společenských událostí a měl by si vytvářet sám pravidla. Když jsem tohle řekla tátovi, v ničem se mnou nesouhlasil. Prostě dospělí, co jiného by se od nich dalo čekat.

Netvrdím, že tak zapšelí jsou úplně všichni, ale upřímně se děsím toho, že budu žít tím nechutně stereotypním životem bez fantazie. Ráno vstát, jít do práce, večer se vracet? Opravdu nic pro mne. Není to proto, že bych byla nějak líná, to ne. Ale domnívám se, že by má veškerá inspirace opadla a já se pak starala pořád o ty samé věci.

Hudba je moje kamarádka, momentálně ujíždím na moderní klasice (Zimmer, Gregson - Williams, Vangelis) a Rihanně, ve které jsem shledala spřízněnou duši. Ale můj vkus na hudbu se různotvárně mění s mými náladami. Také máte pocit, že zejména v noci za tmy vás hudba naplňuje a dobíjí? Poslední dobou kvůli muzice usínám až kolem půlnoci a i přesto jsem ráno čilá jako rybka.

Víte, myslím, že tohle je nejspíš konec mého hvězdného úvodního článku. Jsem zaneprázdněná psaním témat na angličtinářskou olympiádu. Zatím se mějte.

Adijé.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama